Třináct minut po půlnoci

13. dubna 2018 v 21:43 |  Básničky
Třináct minut po půlnoci,
již je Štědrý den.
Já však usnout nemohu,
myslím na něj jen.

Na jeho vlasy, tváře a zářící oči,
když střetnou se s mými.
Na jeho svůdný úsměv,
dostávajíc mě do kolen.


Vlakem jsem jela, pospíchala,
abych stihla setkání,
u Družby, tam za rohem,
čekám na něj jen a jen.

Když ho uzřím,
srdce mi buší.
Oči se nám rozzáří.
Objetí a pár polibků,
ruka v ruce vzápětí.

Dlouhé hodiny strávené s ním,
pak však slunce odvál stín.
Nastal večer a my dva
procházíme se u kina.

Čas se krátí,
víme oba.
A tak k nádraží
mířit je třeba.

Už to cinká,
vlak přijíždí,
My v náručí jsme
a krásná slůvka říkáme si.

Je to nezvyk
hned tak sama.
On tam stojí
a já slzy držím.

Pusu pošle, zamává,
a na cestu se vydává.
Pošlu pusu, zamávám
a na křeslo sedávám.

Cesta domů dlouhá je,
já myslím na něj jen a jen.
Na společné chvíle a polibky.
A těším se na další dobrodružství s ním.

Večer, už zas v posteli
myslím stále na něj,
kéž by jsme mohli být zas spolu
a šeptat sladká slůvka jen.

Říct si pohádku na dobrou noc,
a celou noc v objetí,
ráno s úsměvem probudit se
a polibkem se potěšit.

Miluji tě! <3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama